Informace o roztroušené skleróze

ROZTROUŠENÁ SKLERÓZA

Roztroušená skleróza (RS) je onemocnění centrálního nervového systému (CNS), který je tvořen nervovými tkáněmi mozku a míchy. Její příčina není známa, takže jí nelze předcházet, a dosud nebyl nalezen žádný lék, který by byl schopen zcela zastavit postup choroby.

ANATOMIE

Ještě dříve než se pustíme do povídání o RS jako takové, je nepochybně žádoucí podívat se trochu podrobněji na anatomické poměry v neuronálním systému člověka. – (viz. první část článku)

Nervová vlákna jsou chráněna, obalena a vyživována tukovou substancí zvanou myelin. Myelinový obal, tzv. myelinová pochva, obklopuje axony, prodloužené výběžky nervových buněk, které zajišťují přenos signálů mezi nervovými buňkami.

Ne všechna nervová vlákna jsou myelinizována, protože myelin je poněkud prostorově náročný. Proto jsou myelinové pochvy jen kolem těch axonů, které musí vést vzruchy rychle, např. ke svalům, kdežto axony řídící třeba vnitřní orgány tak rychlé být nemusí, proto jsou nemyelinizované.

CHARAKTERISTIKA

Roztroušená skleróza nese svůj název zaslouženě. Slovo „skleróza“ pochází z řeckéhoskleros, což znamená „tuhý“ (tam, kde odezní zánět, se postižená tkáň zjizví). Roztroušená proto, že v CNS vytváří porůznu roztroušená zánětlivá ložiska, zvaná též plaky nebo léze. Tato ložiska mají různou velikost, několik milimetrů až centimetrů, a jsou rozeseta v bílé hmotě mozku a míchy. Dochází v nich k rozpadu myelinových pochev. Imunitní systém považuje myelin za organismu cizí, tudíž škodlivý, a ničí jej. Jakmile je myelinová pochva zničena chorobným procesem, je zpomalen nebo zcela přerušen přenos nervových vzruchů v CNS.

Nervová vlákna jsou též do jisté míry schopna remyelinizace, tzn. znovuobnovení myelinových obalů. Ačkoli se vědci původně domnívali, že myelin u dospělých jedinců již není schopen obnovy, nedávné vědecké výzkumy prokázaly opak. Bohužel probíhající zánětlivý proces tuto regeneraci oddaluje a opakovaná demyelinizace vyčerpává regenerační schopnosti oligodendrocytů a znovuobnovený myelin není již tak silný a vedení impulsů je sice obnoveno, ale je pomalejší.

Hlavním problémem je ale spíše fakt, že axony se trhají a neexistuje nic, co by je dokázalo znovu spojit. Dříve panoval názor, že ke zničení axonů dochází až v pozdějších progresivních stádiích nemoci, ale výzkumy ukázaly, že axony se trhají již v časné fázi RS.

Roztroušená skleróza je definována jako autoimunitní onemocnění – imunitní systém napadá vlastní tkáně organismu. Na spuštění tohoto útoku se podílí mnoho různých faktorů, např. genetické dispozice, životní prostředí, a další, často neznámí činitelé. V případě RS jsou cílem útoku myelinové pochvy nervových vláken.

Onemocnění vzniká nejčastěji mezi 20- 40 rokem života a má charakter atak (záchvatů) a zdánlivého klidu. To jak se ataky objevují a projevují je u každého pacienta jiné. Proces je proto nepředvídatelný.

Krásné shrnutí a popis ( v angličtině, ale velice uživatelsky přístupné:) )

http://multiple-sclerosis.emedtv.com/multiple-sclerosis-video/what-is-multiple-sclerosis-video.html

PROJEVY:

Poruchy hybnosti (50 %) – třes horních a dolních končetin, těžkopádnost, špatný odhad vzdálenosti, problémy se sílou a koordinací pohybů, poruchy rovnováhy, závratě, potíže s chůzí, svalová slabost a atrofie…
Zrakové problémy (25 %) – rozmazané či dvojité vidění, problémy s očním pohybem, bolesti za okem, snížení zrakové ostrosti, krátkodobé zamlžení, výpadky zorného pole, odlišné vnímání barev a další.
Poruchy citlivosti (15 %) – necitlivost, mravenčení, brnění nebo mrazení, které se objevují na jakékoli části těla.
Potíže s řečí – nejčastěji se jedná o dysartrii, řeč může být například tzv. sakadovaná, špatně srozumitelná, výjimečně může dojít až ke ztrátě schopnosti mluvit.
Poruchy svěračů – častá mikce, pocit neúplného vyprázdnění, inkontinence.
Únava (85 %) – přechodná (provázející ataku onemocnění a spojená často se zvýšenou námahou, kterou je nutno vyvinout v případě narušení některých nervových drah), dlouhodobá (objevuje se i v klidu).
K těmto projevům se přidávají psychické problémy (deprese, rozmrzelost, únava, výkyvy nálad a celková emoční labilita) a poruchy soustředění

 

NEURONÁLNÍ TKÁŇ

Tkáň nervová je zvlášť uzpůsobena k přijímání podnětů, jejich vedení a pořádání. Skládá se jednak z velmi složité prostorové sítě buněk dotýkajících se svými výběžky, zvaných buňky nervové čili gangliové, které tyto schopnosti mají, jednak ze sítě buněk podpůrných, souhrnně označovaných jako buňky gliové čili neuroglie.

obr

Nervová buňka se skládá z těla (4 až 150 mikrometrů velkého), uvnitř kterého je jádro, a z jednoho až mnoha výběžků. Podle počtu výběžků a jejich uspořádání se rozlišují různé typy nervových buněk. Většina nervových buněk má mnoho výběžků. Souhrnný název pro tělo nervové buňky a všechny výběžky je neuron. Pokud hledíme na neuron jako na součást funkčního celku, lze říci, že podráždění vede z buňky jeden výběžek, zvaný neurit (axon). Ostatní výběžky vedoucí podráždění do buňky se obvykle nazývají dendrity.

 

Pro funkci nervové buňky, kromě vnitřního obsahu, tj. cytoplazmy (zvané též axoplazma vzhledem k tomu, že se dostává v pomalém proudění i do osového vlákna, do axonu), je důležitá i membrána buněčná – místo, kde se tvoří i převádí nervový vzruch.

Výběžky, které vedou podráždění do buňky, tedy dendrity, bývají kratičké a bohatě větvené. Připomínají koruny stromů a odtud i název (dendron = řecky strom). U některých buněk existuje však jen jeden výběžek vedoucí podráždění do buňky, který bývá značně dlouhý. Takovými výběžky jsou např. výběžky tzv. pseudounipolárních buněk, uložených při míše v kanálu páteřním, jejichž nakupení tu vytváří tzv. míšní uzliny.

Neurit je obvykle dlouhý (někdy i přes 1 metr) a je téměř nevětvený. Jen tu a tam z jeho průběhu odstupují do stran větévky zvané kolaterály.

Dlouhé nervové výběžky (ať již vedou podráždění do buňky nebo z buňky) se nazývají vlákna osová, axony. Kladou se vedle sebe a tvoří uvnitř CNS jemnější nebo hrubší svazečky sloužící obvykle určité funkci, tzv. nervové dráhy. Mimo CNS svazečky dlouhých nervových výběžků tvoří bílé, různě silné stužky zvané nervy.

Osová vlákna neprobíhají holá, „neizolovaná“, ale jsou opatřena jednou nebo dvěma pochvami. Jedna z nich se jmenuje pochva dřeňová, druhá pochva Schwannova.

Dřeňová pochva zvaná též pochva myelinová obaluje axon ve formě krátkých, asi 1 mm dlouhých válečků, mezi nimiž jsou tzv. Ranvierovy zářezy. Tato pochva je složena z lipoidní (tukové) hmoty, které se říká myelin.

 

LÉČBA ROZTROUŠENÉ SKLERÓZY

Používanou léčbu lze rozdělit do tří skupin:

1. Období ataky

Tato léčba znamená léčbu každého vzplanutí onemocnění – tj. léčbu každé ataky. Ataka znamená, že se po dobu delší než 24hodin objevují nové neurologické potíže, ev. jsou to potíže, které pacient měl, ale vymizely, nebo se významně zhoršily potíže již přítomné.Tato léčba znamená léčbu každého vzplanutí onemocnění – tj. léčbu každé ataky. Ataka znamená, že se po dobu delší než 24hodin objevují nové neurologické potíže, ev. jsou to potíže, které pacient měl, ale vymizely, nebo se významně zhoršily potíže již přítomné. Lékem volby jsou kortikoidy.

Používají se především v útočné dávce, nejlépe i. v infuzemi.  Mají výrazný protizánětlivý, antialergický (protialergenné), imunosupresivní (imunitu potlačující) a antiproliferativnmí (protirůstový) efekt. Proto stojí v řadě terapeutik u všech autoimunit na prvním místě.

Podávají se také  cytostatika, potlačující biochemické děje v buňkách, navrhují se v menších dávkách než v onkologii.

 2. Dlouhodobá léčba (prevence relapsu)

Oddálení ataky a stabilizace procesu. Tato oblast je nejvíce problematická a přistupuje se k ní vždy individuálně. Používají se udržovací dávky Prednisonu nebo i dalších imunosupresiv. Velký ohlas zaznamenaly interferony. Pacienti léčeni interferony jsou sledováni v centrech pro roztroušenou sklerózu.

3. Léčba symptomatická – se řídí klinickými projevy.

Důležitou součástí léčby roztroušené sklerózy je vhodně volená rehabilitace.

 Rehabilitace a pohybová činnost by se měli stát pravidelnou součástí každodenního života nemocného RS. Jen tak se může zlepšit jeho fyzický a psychický stav. Naštěstí jsou již za námi ty doby, kdy bylo pacientům doporučováno úplně se zříci pohybové aktivity a větší tělesné námahy.

Při fyzioterapeutických postupech nám jde o nahrazení poškozených a ztracených funkcí pohybového aparátu, ovlivnění elasticity, udržení nervosvalové koordinace, tělesné kondice, pracovní schopnosti a soběstačnosti.

Využíváme k tomu tyto prostředky: polohování, pasivní pohyby, nenáročné aktivní cvičení, dechovou gymnastiku, prvky relaxace, cvičení dle Frenkela (Přesné, precizní provádění pohybu ve správném tempu, při kterém si pacient uvědomuje každou polohu těla, kterou prochází. Postupně dochází k menší potřebě kontroly pohybu zrakem a nácvik postupně graduje od jednoduchého pohybu ke složitějším, od rychlého k pomalému a z polohy vleže do polohy vestoje.), postizometrickou relaxaci, nácvik samostatnosti, soběstačnosti, jógu, autogenní trénink, akupresuru, vodoléčbu, elektroléčbu, hipoterapii, rekondiční pobyty, lázeňskou léčbu, domácí ošetřovatelskou péči, denní režim, výživu.

Co se výživy a stravování týče, obecně se doporučuje:

  • Živočišné a nasycené tuky v omezeném množství, lépe vůbec
  • Z mléčných výrobků pouze kozí či ovčí mléko, případně nízkotučné jogurty
  • Vynechat rafinované uhlohydráty (bílý chléb, bílá rýže, koláče, sušenky)
  • Nesladit
  • Naopak používat oleje, které dodávají nutnou kyselinu linolovou
  • Pokud je zjištěna alergie na lepek, je nutno dodržovat bezlepkovou dietu
  • Vhodné jsou ryby, tak 3 x týdně
  • Často se doporučuje jíst tmavou zeleninu, zeleninové saláty a luštěniny
  • Dobré jsou ořechy, semínka a lněné semínka, zejména jejich olej
  • Maso v omezeném množství a jen libové
  • Pít alkohol ve výjimečných případech a v malém množství
  • Nekouřit !

Roztroušená skleróza není vyléčitelnou, ale je léčitelná. Prognóza se průběhem doby podstatně zlepšila. Zásluhu má včasná a správná diagnóza, neboť odhalením v raném stadiu se léčebný úspěch významně zvětšuje. Ubývá akutních forem a prudkých zlomů, jako by se agresivnost procesu oslabovala. Benigních forem přibývá, remise bývají vydatnější, stabilizace častější a delší. Průměrná doba žití se zdvojnásobila až ztrojnásobila.

 

2 comments to Informace o roztroušené skleróze

  • Jan Tuček  says:

    Omezení konzumace kravského mléka vychází z nějaké konkrétní studie? Ptal jsem se na konzumaci kravského mléka docenta Talába a ten se na to vyjádřil, že neví o konkrétní studii, která by to prokazovala.

    • Alice Pilařová  says:

      O konkrétní studii nevím. Ale mohu k tomu dodat vlastní zkušenost. Měla jsem neustálé problémy s dutinami a rýmu, která mě téměř celý rok neopouštěla. Když jsem přestala jíst výrobky z kravského mléka, tak jsem se těchto problémů zbavila. A při RS je určitě důležité udržovat organismus co nejzdravější.

Leave a reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.