O RS s neurologem MUDr. Ampapou

O RS A PARTNERSTVÍ MEZI PACIENTEM A LÉKAŘEM S NEUROLOGEM MUDR. RADKEM AMPAPOU

Vydáno: 23.06.2020

Povídat si s neurologem z MS Centra Nemocnice Jihlava, MUDr. Radkem Ampapou je zajímavé i v tom, jak ze všech odpovědí lze vyčíst, že komplexní léčba o pacienta a partnerství s pacientem je pro něj naprostou samozřejmostí. Budí v člověku důvěru a pocit, že mu na pacientech záleží. Věřím, že pacienti se mu nebojí svěřit i s citlivými problémy. A to je pro léčbu také důležité.

Je nějaký rozdíl mezi tím, když se o RS dozví žena, nebo muž?

Mužů je mezi našimi pacienty méně. Je to tím, že, i podle studií, RS onemocní více žen než mužů. Našimi pacienty jsou mladí muži v produktivním věku. Obvykle mají rodiny s malými dětmi, o které se chtějí postarat. Proto se budoucnosti bojí spíše v rovině ekonomické a neřeší tolik samotné onemocnění. Co se týká přijetí nemoci nedá se říct, že by byl mezi reakcemi mužů a žen příliš rozdíl. Jsou pacienti, kteří přijmou nemoc hned a jsou ti, kteří odmítají, byť jen připustit, že onemocněli. Hledají výmluvy, trápí se, snaží se naše závěry rozporovat, vymýšlejí si jiné diagnózy. Ale když nyní o tom tak přemýšlím, asi přece jen muži tuto zprávu přijímají s větším klidem.

Co je důležité, aby lékař pro pacienta udělal při první návštěvě, když mu oznámí diagnózu?

Důležité je, aby si na něj udělal dostatek času. Při této delší návštěvě probíráme docela podrobně, proč RS vzniká, alespoň to, co o ní víme, jak se projevuje a podle jakých příznaků jsme usoudili, že se u pacienta jedná o RS. Povíme mu, jaké výsledky měl na vyšetření magnetickou rezonancí a v mozkomíšním moku. Vysvětlujeme pacientovi, co se v jeho těle děje i pomocí obrázků a různých schémat, protože některým pacientům vizuální informace více vyhovuje. Při úvodní návštěvě se snažím pro pacienta udělat základní přehled, aby nemocný pochopil, co je RS, a jak se léčí, ale nezahltím ho všemi fakty, protože je není schopen pojmout. Doporučujeme, aby s pacientem přišel i někdo blízký. Když například přijde s pacientem manželka, žena si zapamatuje více, nebo i jiné další informace, protože pacient je logicky ve velkém stresu. Nebo manželka či příbuzný může mít cennou otázku, která by pacienta nenapadla, nebo by se bál zeptat.

Na co se muži nebo muži se svými ženami ptají a na co se bojí zeptat?

Nejčastěji se pacienti ptají na prognózu, jak se bude vyvíjet stav jejich nemoci. U RS to nedokážeme přesně říct, nevidíme do budoucnosti. Nicméně statistiky ukazují, že díky moderní léčbě se nám daří zdravotní stav pacientů v mnoha případech stabilizovat. Jedná-li se o pacienta, který měl lehčí relaps nemoci s dobrou úpravou zdravotního stavu, má dobrý neurologický nález, lze říci, že i prognóza vývoje pacientovy nemoci je dobrá a můžeme mu to zdůraznit.

Měl by pacient nějak změnit životní styl, když dostane RS?

Snažím se pacientovi vysvětlit, že naším společným cílem je, aby žil jako doposud, aby se jeho život nezměnil. Nicméně je pravda, že u některých lidí je třeba, aby nějakou změnu udělali. Vím, že je to těžké, ale nabádám je, aby se vyhýbali stresovým situacím. Stává se, že člověk dostane první ataku nemoci poté, co se potýkal s nějakou komplikovanou životní událostí. Nebo jsou to lidé, kteří byli dlouho pod velkou zátěží. Například souběžně studovali, pracovali a třeba ještě rozjížděli podnikání. Někdy se divím, co všechno jsou lidé schopni zvládnout. Myslím si, že v těchto případech je třeba zpomalit. Kuřákům doporučujeme, aby se cigaret zřekli. Kouření je při onemocnění RS rizikovým faktorem. Naopak víme, že pacienti by měli dbát o svou fyzickou kondici. Pokud někteří dříve sportovali a třeba kvůli práci přestali, měli by se ke sportu vrátit.

Proč je dobré, aby pacient byl v dobré fyzické kondici?

Pacient, který je v dobré kondici potenciální ataku RS zvládne lépe než pacient, který v dobré formě není. Ať už se jedná o fyzickou, ale také psychickou kondici. Bohužel, pacientů, kteří na sobě soustavně pracují, cvičí, dochází na fyzioterapii nebo jsou ochotní přestat s kouřením je prozatím méně než těch neaktivních.

Jak o tom pacienty přesvědčujete, aby více dbali na svou kondici nebo přestali s kouřením?

Snažím se je na to upozorňovat opakovaně. Zejména kouření pacientům škodí. Například snižuje účinnost podávaných léků, proto je přesvědčuji, aby udělali alespoň tento malý krok, aby omezili riziko toho, že se u nich choroba bude vyvíjet špatným směrem. Vidím-li v ordinaci pacienta s nadváhou, postupně jak ho poznávám, se mu snažím vštípit, aby si našel nějakou pohybovou aktivitu, která by ho těšila. Protože člověk zůstane u toho, co mu dělá radost. Nejprve ale musím toho člověka lépe poznat, navázat s ním bližší vztah. Máme zde i knihy, které jsou speciálně zaměřené na cvičení pro pacienty nemocné RS, jsou tu DVD. Pacienti by měli zvážit i lázeňskou péči, někteří pacienti se naučí cvičit a zacházet se svým tělem právě v lázních a pak cvičí pravidelně i doma.

Jedním ze symptomů RS je únava. Jak učíte muže s touto únavou zacházet, když chtějí například uživit rodinu, zvládnout profesi, žít jako doposud?

Únavu vnímáme jako symptom, na který si pacienti stěžují často, ne-li nejčastěji. Nebojuje se s ní jednoduše. V prvé řadě by měla být dobře nastavena léčebná terapie, pak může pacientovi pomoci optimálně nastavený denní režim. V něm by měla být zahrnuta i nějaká sportovní aktivita, důležitý je i pravidelný spánek. Jak jen to lze, je třeba omezit stres a svou roli hraje i pestrá strava.

Vzpomněl byste si na pacienta, který si nastavil denní režim takto optimálně?

Napadá mě jeden pacient, který když onemocněl, vedl hodně aktivní život. Studoval a zároveň pracoval v mediální agentuře, kde o stresové situace není nouze. Začínal den brzy ráno a končil pozdě večer. Společně jsme si sedli a detailně jsme rozebrali jeho životní styl, dohodli se na úpravě, v něčem zvolnil a přidal do svého rozvrhu cvičení. Protože se jednalo o muže s mohutnější konstitucí, začal si i pečlivě hlídat váhu a od první ataky nemoci, během dalších pěti let, žádnou ataku RS neměl. To je takový ideální příklad.

Udělal některý pacient ve svém životě úplnou změnu po onemocnění RS?

Jeden z našich pacientů zůstal s dětmi doma. Myslím, že je spokojený a jeho výsledky vyšetření jsou dobré. Častěji ale řešíme, že pacienti zůstanou ve svém oboru, ale třeba změní zaměstnavatele, nebo pozici tak, aby jejich životní styl byl méně hektický.

Říkáte pacientům, aby se vyhnuli stresu. To je ale v dnešní době dost těžké. Jak to dělají?

Když jim to řeknu poprvé, obvykle se usmějí a povzdechnou si: „Kéž by to bylo možné, to by bylo fajn.“ Doba je v tomto ohledu složitá, stres pacientům způsobuje pracovní vytížení, ale někdy mají problémy i ve vztazích. V takovém případě jim nabídneme kontakt na našeho psychologa. Psychoterapii doporučujeme vždy, pokud je stres tím dominantním spouštěčem pacientovy ataky. Pacienti samozřejmě neočekávají od psychoterapie, že to někdo za ně vyřeší, ale mohou s psychologem definovat nové způsoby chování a jednání, které jejich psychickou kondici podpoří.

Je užitečná spolupráce neurologa s psychologem, případně dalšími lékaři a zdravotnickými specialisty? A jak by optimálně měla vypadat?

Na to je jednoznačná odpověď ano. Užitečná je spolupráce s rehabilitačním lékařem, či fyzioterapeuty i s dalšími odborníky v rámci komplexní léčby lidí s RS. Je to důležité. Ideální je „nekonečná“ dostupnost této péče, ale co se týká lidských zdrojů, nejsme bez limitů. Ale dá se říci, že v naší nemocnici vždy dokážeme pacientům s RS poskytnout péči příslušného odborníka. Navíc všechna centra nyní mohou žádat o status center vysoce specializované péče, kde je přesně popsáno fungování těchto zdravotnických zařízení i z hlediska lidských zdrojů.

Nač by se měl při léčbě primárně zaměřit neurolog, co by měl přenechat třeba psychologovi a jak by měla optimálně vypadat jejich spolupráce?

Neurolog především řeší RS s jejími symptomy, snaží se nastavit léčbu, aby byl pacient stabilizovaný. Sleduje vývoj nemoci na magnetické rezonanci, přizpůsobuje tomu léčbu. Léčí příznaky RS, ale řeší i jiné symptomy, které RS může vyvolávat, určitě musí být i trochu psychologem, protože on je tím prvním člověkem, který doporučí pacientovi psychologické vyšetření a bude se snažit vybrat pacienta, který má motivaci, chce něco vyřešit. Jsou i lidé, kteří o psychoterapii nechtějí ani slyšet. Psycholog může pomoci pacientovi se lépe vyrovnat s diagnózou, nebo společně hledají, jak by mohl pacient lépe odolávat stresu.

Jak důležité je pro vývoj nemoci její přijetí?

Je to důležité, protože nám to umožní pracovat s pacientem po všech těch stránkách, o kterých jsme mluvili. Přijme-li pacient RS, můžeme se jí společně postavit čelem. Pacient pak respektuje naše terapeutická doporučení, která se týkají životního stylu, cvičení, ale i zvládání vedlejších účinků léků, které jim podáváme. Obvykle se v první fázi jedná o injekční léčbu, což pacientovi většinou způsobuje diskomfort. Teď si představte situaci, kdy pacient nevěří, že onemocněl RS, ale má si obden píchnout injekci na její léčení. To nejde moc dohromady.

Často od pacientů slýchám, že v prvé chvíli dostali vztek. Ptali se, proč se to stalo zrovna jim? Setkáváte se s touto reakcí v ordinaci a co s tím můžete dělat?

Ano, setkávám se s tím. Je to logická reakce, že se lidé ptají: Proč já? Obvykle pacientovi přiznám, že nemám odpověď na otázku proč právě on onemocněl, ale snažím se mu vysvětlit, že je třeba tu situaci řešit. Pokud je pacient hodně v zajetí emocí, je to přesně ten okamžik, abych zapojil do procesu psychologa, který pomůže pacientovi zvládnout stres v důsledku onemocnění a pomáhá nám i vysvětlit pacientovi, co RS je a co se s ní dá dělat.

Někdy pacientům pomáhají antidepresiva. Můžete i vy poznat, že pacient potřebuje léčbu psychiatra?

Podle mě, psychoterapie na úvod je vždy rozumnější než to řešit tabletkou. Vždy je potřeba o tom hovořit s pacientem. Pro někoho je důležitý pocit, že dostal tabletku, která mu uleví, někdo o takovémto prášku nechce ani slyšet. Někdy se po psychoterapeutickém sezení radíme s psychologem, zda problémy pacienta jsou tak velké, že by bylo potřeba zkombinovat terapii s farmakem a je-li tomu tak, pacientovi tuto možnost nabídneme.

Jsou i další citlivé problémy, o kterých muži asi neradi hovoří. Mohou to být urologické či sexuální problémy. Můžete vy nějak pomoci pacientovi, aby se vám svěřil?

Je pravda, že to není téma, které je jednoduché na komunikaci. Jsou pacienti, kteří se neostýchají mi sdělit, že mají problém s nějakou sexuální dysfunkcí, ptají se, zda to souvisí s touto chorobou a zda se s tím dá něco dělat. Je jich ale menšina. Jsou pacienti, kteří mi raději napíší e-mail před návštěvou v ordinaci, popíší situaci a při návštěvě to vyřešíme. Mohu se na to i nějakou nenápadnou formou při vyšetření zeptat. Na nástěnce máme také různé letáčky, kde získají pacienti informace a pak se na nás nějakou diskrétní formou obrátí.

Co pro vás znamená partnerství mezi pacientem a lékařem?

Pacient by měl přicházet k lékaři s tím, že nemá obavu z kontroly u lékaře, nemá obavu mu cokoliv říct, ví, že se může na cokoliv zeptat. Měl by mít důvěru v léčebné postupy, které mu lékař doporučí. Pokud o to pacient stojí, měl by ho lékař zapojit do rozhodování o dalším postupu léčby a obecně o péči, která mu může být v rámci komplexní péče poskytnuta. Myslím si, že je dnes řada situací, kdy můžeme v rámci medicíny volit z více možností. Já jsem zastánce toho, že pacient by měl mít možnost výběru, na druhou stranu by měl ale vědět, že když si neví s volbou rady, lékař je schopen to za něj rozhodnout.

Mohou vám pomoci v komunikaci s pacientem i jinak konzultantky pacientského programu, jakým je třeba RS Kompas?

Ano mohou. Je to cenná možnost, kterou nám nabízí a hodnotu té pomoci reálně v praxi vidíme. Je to další člověk, který nám může pomoci pacientovi lépe rozumět, lépe s ním komunikovat. Někdy se pacient svěří konzultantce s tím, co má problém sdělit lékaři. Konzultantka tu není od toho, aby automaticky předávala informace lékařům, ale může spolu s pacientem najít pro něj vhodný způsob, jak své trápení lékaři sdělit, může ho nasměrovat na další odborníky, kteří mu pomohou. Vlastně nám pomáhá v komplexní léčbě o pacienta. Co je také cenné, když má pacient nějaké nejasnosti, nebo problémy s aplikací léků, tak mu v tom poradí. Tím nám šetří čas a my můžeme s pacientem řešit jiné problémy, úpravu léčby apod.

Kdybyste měl říct to nejdůležitější, jak žít s RS, aby pacient zůstal co nejdéle stabilizovaný?

Nedá se vyzdvihnout jedna věc. Ale nejdůležitější je podle mě správně zvolená léčba, péče o duševní pohodu a dobrá fyzická kondice

Zdroj: www.rskompas.cz

Leave a reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.